O cestovním ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji s Vojtěchem Frantou

/, Rozhovory/O cestovním ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji s Vojtěchem Frantou

O cestovním ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji s Vojtěchem Frantou

Ahoj, ty máš v gesci lázeňství, cestovní ruch a UNESCO. Co aktuálně řešíte?

Snažíme jsme se záplatovat historický výpadek v lázeňství, kde prostě bylo pole neoráno. Také se snažíme o nějakou smysluplnou podporu cestovního ruchu a jeho nastavení; abychom věděli, koho chceme lákat, jak ho chceme lákat, jaký jsme region, jaké máme atraktivity, a abychom si vydefinovali naší pozici v cestovním ruchu.

Jak je na tom Karlovarský kraj s cestovním ruchem?

Karlovarský kraj má tzv. multiplikační efekt přínosu do HDP, a je ze všech krajů nejzávislejší na cestovním ruchu, jelikož tvoří 17 – 18 % hodnoty HDP, zatímco v ostatních krajích je to kolem 4 – 7 %. Může to být vnímáno pozitivně i negativně, ale rozhodně je to naše specifikum a náš největší potenciál dalšího rozvoje.

Cestovní ruch podobně jako lázeňství byl vždy uchopený pouze okrajově. Jednak kvůli financování, doplácíme na neduhy toho, že Česká republika nikdy neměla schválený zákon o cestovním ruchu; cestovní ruch je často braný pouze jako odvětví ryze podnikatelského charakteru a stát ani samosprávy do něj nemají právo zasahovat. Ale tlak různých profesních uskupení tlačí na ministerstva ad., aby se v tom udělala určitá organizace.

Jak by ta organizace měla vypadat?

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a CzechTourism se dohodli, že bude existovat duální systém: jedna větev bude státní správa a samosprávy, kde budou úředníci rozhodovat o dotačních titulech a koncepcích rozvoje daných oblastí; a druhá větev bude zastoupení agentur jako je CzehTourism na úrovni kraje (u nás je to destinační agentura Živý Kraj), a dále by ideálně měly vzniknout regionální a lokální destinační agentury.

Tenhle systém se snažíme nastavovat v našem kraji taky. Trochu nás předběhli v Jihočeském a Jihomoravském kraji, kde spravují déle než my tzv. destinační management a dávají do něj více financí. Rozdíl je vidět především v nárůstu návštěvnosti v těch krajích, zatímco u nás je to zhruba o 7 %, ve zmíněných krajích to je v desítkách procent; což je příkladné a my si ten příklad chceme vzít.

Vytvořili jsme koncepci rozvoje cestovního ruchu, která nebyla vytvořena od r. 2013 nebo nebyla nikdy schválená. Zároveň se stabilizovala destinační agentura. Také existuje podpora těch činností skrze dotační titul a my se snažíme o jeho lepší nastavení, aby primárně podporoval nastavování destinačního managementu.

Jsou čtyři body, které mají dotační tituly podporovat. Prvním bodem je podpora v Karlovarském kraji nejen destinační agentury, ale i oblastní a lokální. Druhým bodem je podpora certifikovaných infocenter. Za třetí je to podpora venkovské infrastruktury a posledním bodem je podporování inovativním projektů v oblasti cestovního ruchu.

Karlovarský kraj je nejvýznamnější lázeňskou oblastí České republiky. Lázeňství však u nás trochu skomírá, jak to s ním nyní vypadá a jaké řešení má kraj v plánu?

Specifikum našeho kraje je právě lázeňství. V České republice je významné číslo přírodních léčivých zdrojů, a téměř jedna pětina z nich jsou v Karlovarském kraji. Pokud jsme se bavili o specifiku cesteovního ruchu, tak lázeňství je daleko významnější a je nesrovnatelné s ostatními zeměmi.

Možná díky konzervaci lázeňství minulého režimu přežilo tu dobu a dostalo se nám v nezměněné podobě. Ve společnosti i ve světě dochází k určitému trendu, kdy se lidé navrací k přirozené léčbě nebo léčbě přírodními zdroji. V tomto můžeme mít obrovský potenciál.

Ale právě kvůli té konzervaci jsme se v lázeňství za třicet let od revoluce nikam neposunuli. V roce 1992 skončila existence téměř 50 let existujícího a předtím téměř 100 let jiného navazujícího balneologického ústavu, který měl v 80. letech 20. století 18 milionů československých korun rozpočet a asi 120 zaměstnanců. Vědecká a výzkumná entita byla rozprášená a zbyl pouze nějaký přežitek ve formě laboratoří přírodních léčivých zdrojů.

Od té doby jsme se lázeňství nevěnovali na úrovni vědy, výzkumu a inovací ve veřejném sektoru. Pomohla by nějaká institucionální podpora ze strany ať již města, ministerstva, nebo státu. Takové snahy tady již byly a zjistili jsme, že to není nejideálnější, když to pod sebou má ministerstvo, došlo k razantním omezujícím krokům a ta nejmenší města to pak odnesla nejvíce. Na druhou stranu, pokud to pod sebou mělo město, a snažilo se o znovuzavedení balneologického ústavu, tak ty aktivity nebyly dostatečné, jelikož město samotné takový institut neutáhlo. Ten institut by nebyl schopen vykonávat větší agendu, nebyl schopný vykonávat výzkum a vývoj. A z toho vyšlo, že bychom tu záštitu měli převzít jako kraj.

Spolu s Odborem kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu prosazuji, aby se znovu založil balneologický institut. Tím by bylo zaplněno bílé místo na mapě České republiky, protože všechny ostatní kraje vědu, výzkum a inovace mají, a Karlovarský kraj je jediný, který je nemá. Ze všech možných rozvojových dokumentů vyplynulo, že by to mohl být věděcko-technický park nebo nějaká výzkumná instituce, která by pomohla návratu vyšší vzdělanosti obyvatelstva v kraji.

Jak to vypadá s obnovou balneologického ústavu?

Podařilo se přesvědčit radu Karlovarského kraje, že je potřeba založit vědeckou výzkumnou instituci. Bude se jmenovat Institut lázeňství a balneologie, v současnosti je na to schválený rozpočet na rok 2019, bude to 3,5 milionu korun a dofinancovaný bude z přebytku rozpočtu hospodaření kraje a také z různých dotačních titulů.

Karlovarský kraj spolu s Ústeckým krajem a Moravskoslezským krajem patří mezi strukturálně postižené kraje, kterým vláda rozhodla, že nějak strukturálně pomůže. V našem případě se jedná právě o obnovění vědy a výzkumu y oblasti balneologie a lázeňství.

V minulosti se kraj věnoval lázeňství pouze v nějaké restriktivní úloze. Myslím si, že je na čase nejít jenom restriktivní cestou, ale zároveň pomoci rozvíjet odvětví a zlepšovat kvalitu lázeňství.

To, co by ten institut měl dělat, kromě aplikovaného výzkumu, je prokázání toho, že lázeňství není na úrovni léčitelství nebo šamanismu; a také pomáhat rozvíjet region. Mohl by hledat potenciál rozvoje v malých městech s přírodními léčivými zdroji.

Také by se poté měl vytvořit společný tlak lázeňských měst, provozovatelů, lázní a toho institutu třeba na ministerstvo, aby se znovu zaobíralo např. zavedením nových léčebných procedur nebo opravdovým definováním výsledků těch procedur. Pak by se mohlo lázeňství dostat z role medicíny, která léčí pouze neduhy, a dostalo by se do preventivní roviny. A pak by mohla přijít podpora od pojišťoven. Trend ve světě je takový, že čím dál více mladých lidí se zaměřuje na léčbu přírodními zdroji, a balneologický institut by se tak mohl nejenom podílet na rozvoji lázeňství, ale mohl by i přivést trochu jinou klientelu než v současnosti a měl by tak další potenciál pro kraj.

By |2018-12-04T08:23:41+00:00Prosinec 4th, 2018|Aktuality, Rozhovory|Komentáře nejsou povolené u textu s názvem O cestovním ruchu a lázeňství v Karlovarském kraji s Vojtěchem Frantou

About the Author: